Osobnosti výzkumu zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině

Zaniklé středověké osady jsou zvláštním fenoménem Drahanské vrchoviny. I když jsou na Moravě oblasti, kde jich nalezneme ještě více (např. Dačicko), snad nikde neměly takový význam ve vývoji krajiny a tak významně neovlivnily její dnešní charakter. Na Drahanské vrchovině byl také jako v jediném regionu u nás díky čtyřicetileté terénní práci profesora profesora Ervína Černého proveden komplexní historicko-geografický výzkum. Na Drahanské vrchovině se navíc nachází jedna z archeologicky komplexně prozkoumaných středověkých osad – Bystřec. Zatímco profesor Černý po sobě zanechal nedocenitelnou dokumentace středověkých plužin (polnosti přináležející k usedlostem), PhDr. Ludvík Belcredi se 30 let věnoval archeologickému výzkumu Bystřece, který se svým rozsahem se zařadil po bok největších archeologických výzkumů ve střední Evropě. A jak napsal ve své knize Pavel Vařeka „z hlediska stude vývoje vesnického domu se jedná o klíčovou středoevropskou lokalitu, kde se až do pozdního středověku uchovaná stavební tradice prolíná s postupně přijímanými inovačními trendy“.

 

Univerzitní profesor MUDr. Ervín Černý-Křetínský, DrSc. se narodil roku 1913 v Podomí. Od 12 let žil na Těšínsku, kde v roce 1933 maturoval. Obor lékařství studoval v Brně. V listopadu 1939 byl zatčen gestapem, krátce vězněn na Špilberku a tři roky v koncentračním táboře v Sachsenhausen-Oranienburg.

 

Jako lékař působil na ušní a krční klinice v Brně, v Hradci Králové a v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. V roce 1951 dosáhl hodnosti docenta a v roce 1965 hodnosti řádného profesora otolaryngologie na Karlově univerzitě v Praze.

 

Profesor Ervín Černý byl neméně vědecky činný v oboru historické geografie. Prozkoumal přes 600 km2 Drahanské vrchoviny během 40 let a objevil 62 zaniklých středověkých osad včetně jejich, dnes lesem pokrytých, polností. V tomto oboru publikoval přes 70 vědeckých prací, z nichž je 6 knižních. Svému rodnému kraji věnoval sbírku epických básní Zelený barvínek.

 

V roce 1997 uvítal iniciativu několika občanů mikroregionu a spolu s nimi se stal zakládajícím členem občanského sdružení pro mimoškolní výchovu dětí a mládeže. Byl potěšen návrhem, aby neslo jméno Barvínek jako výraz úcty spoluobčanů k významnému rodákovi. Poté byli Barvínci panu profesorovi nápomocni například při obnově Studánky U Habrového stání, zajišťovali veškeré redakční práce Kroniky Podomí a výstavu o profesorově životě, jeho vědecké i umělecké tvorbě. Společně vydali publikaci Drahanskou vrchovinou a zhotovili na ni navazující stejnojmennou naučnou stezku. V posledních letech pomáhali profesorovi Černému např. i s archeologickým výzkumem zaniklých osad. Profesor Ervín Černý zemřel 30. července 2001 na následky tragické autonehody.

 

Ludvík Belcredi vystudoval archeologii a historii na brněnské universitě. Již svoji diplomovou práci věnoval zaniklým vsím na Drahanské vrchovině. Devět let pracoval v okresním muzeu Brno-venkov, kde prováděl řadu výzkumů, např. českobratrské modlitebny Jana Blahoslava v Ivančicích nebo zaniklé vesnice Chroustova na bývalém panství Rosickém. Postupně se jeho pozornost soustředila na areál cisterciáckého kláštera v Předklášteří, kde provedl výzkum především kaple sv. Kateřiny a rozestavěného hradu na kopci Čepička nad klášterem.

Již v této době spolupracoval s Vladimírem Nekudou, vedoucím oddělení historické archeologie Moravského muzea, na výzkumu zaniklé středověké vsi Bystřece. Plně se tento výzkum rozběhl po roce 1991, kdy se Ludvík Belcredi stal vedoucím nově koncipovaného archeologického ústavu Moravského zemského muzea.

 

Z dalších jeho aktivit posledních let je třeba zmínit např. výzkum nádvoří slavkovského zámku, bývalého hotelu Metropol v Brně či hradu Skály. Ludvík Belcredi je autorem řady vědeckých prací publikovaných v domácích i zahraničních odborných časopisech. Jeho specializací je historická archeologie, zvláště výzkum zaniklých středověkých vsí.

 

Řadu led spolupracoval s profesorem Černým-Křetínským. Stal se jeho nepostradatelným asistentem při výzkumu zaniklých středověkých osad na Drahanská vrchovině. Musel být velmi „pozorným žákem“, neboť i po úmrtí profesora pokračuje ve čtení krajiny. Výsledky výzkumu konzultuje s odborníky v oboru historické geografie, závěry publikuje v odborné literatuře. Prokázal a zaměřil již několik středověkých obcí, některé nálezy dokumentují i období laténské.

 

1) Kresba: Mapa plužin (polností) v zaniklé středověké osadě Bystřec, zdroj Dějiny hmotné kultury, Petráň

2) Kresba: Autoportét Ervína Černého Křetínského, Ervín Černý Křetínský

3) Foto: Ludvík Belcredi, Moravské zemské muzeum