Keltové v Rakoveckém údolí

Panty, závěsy ke dveřím, úhelníky, podkovy, kramle, lopaty, krumpáče, kladiva, pilníky, kleště, nůžky, řetězy. Co mají společné?

a)      Jsou ze železa

b)     Usnadňují lidem práci

c)     Začali je vyrábět Keltové

 

Správné jsou všechny tři odpovědi. Otisk keltské civilizace do naší kultury je přitom mnohem, mnohem větší. Keltové začali stavět první mosty a silnice, razit první mince, zkonstruovali primitivní soustruh, hrnčířský kruh nebo účinný žací stroj. České země dokonce dostaly svůj název podle keltského kmene Bójů.

 

Pobyt Bójů znamenal pro dějiny naší země mimořádný a trvalý kulturní vklad. Bójové vynikali jako umělečtí řemeslníci, hrnčíři a metalurgové. Vyhlášené byly jejich dokonale vypracované, bizardně tvarované šperky ze zlata, elektronu (slitina zlata a stříbra), bronzu, železa i skla. Stejně tak jejich keramika. Křehké tenkostěnné nádoby začaly poprvé na našem území vznikat na hrnčířském kruhu, přičemž s odchodem Keltů vynález kruhu upadl takřka na celé jedno tisíciletí v zapomnění. V metalurgii železa pak vděčíme Bójům za bezpočet věcí, které téměř v nezměněné podobě užíváme dodnes. Srpy, kosy, hrábě: drobnosti, které podstatně urychlily žně, jež do té doby představovaly nejslabší článek zemědělské výroby. Už ve 2. století před naším letopočtem vyráběli Bójové asi 70 druhů kování a různých konstrukčních součástí, které ve věrných kopiích produkují i moderní továrny 20. století (Hora, 2002).

 

 S Kelty mělo co do činění i Rakovecké údolí. Na kopci Černov, nedaleko Račic a v linii Jantarové stezky, vyrostlo 400 let před naším letopočtem keltské hradiště. Jedná se o nejstarším doklad keltského osídlení z období pronikání Keltů na naše území.

 

Důvodem, proč hradiště vyrostlo právě zde, mohla být právě zmíněná Jantarová stezka. Jednalo se o proslulou obchodní tepnu, která spojovala Itálii s Baltem. Stezka vycházela ze severoitalského města Aquileie, vedla podél Alp k Dunaji, odkud pokračovala po levém břehu Moravy, Moravskou branou přes Polsko až k dolní Visle na baltské pobřeží. Vývozním artiklem byly hlavně šperky (spony a jiné drobnosti) z různých materiálů (oblíbený byl jantar, v jehož opracování byli keltští šperkaři jedni z nejlepších) a keramika, jejíž exotické styly a dekorace se staly populárními. Naopak na sever se dováželo například víno, umělecké předměty (exotické zase pro keltskou elitu) a mnoho dalšího. Jantarová stezka představovala nepochybně jeden z důvodů vzniku a rozkvětu moravských oppid a hradisek, která byla jejími nejdůležitějšími středisky v oblasti.

  

Mnozí však ještě víc než keltskou zručnost obdivovali keltské duchovní učení. K druidům (odvozeno od starokeltského dru wid neboli velmi učený) – keltským šamanům a medicinmanům se o radu obraceli králové a vůdci. Druidové jako kněží představovali prostředníky mezi světem lidí a božstvy. Spektrum jejich rolí však bylo mnohem širší: prováděli rituály, kultovní úkony a oběti, věštby, astronomická pozorování, ovládali umění hypnózy, lékařství i astrologie. Zároveň byli nositeli a ochránci tradic, práva a mravů a jejich důležitým úkolem byla výchova následovníků, která vzhledem k zákazu písemných záznamů trvala až 20 let.

 

Dodnes zajímavým dědictvím keltského učení je stromový horoskop. Jedná se o syntézu přírodního horoskopu a praktické psychologie. Člověk je vedle svých individuálních, jedinečných genetických vloh i jistou měrou produktem svého prostředí = základ keltského stromového horoskopu. Strom je jedinečný – je to unikát jako každý člověk: stejně jako on se podle zmíněných podmínek a životních předpokladů různě vyvíjí. Člověk, stejně jako strom je silně závislý na světle a slunci. Keltové, úzce spojení s přírodou znali tzv. čas stromů – jakési vnitřní hodiny každého stromu, a tím i přírodní vlastnosti určitého místa v určité době. Tak v souladu s časy jednotlivých stromů vznikal stromový kalendář. Základní vlastnosti přiřazené stromům daly i překvapivě výstižnou základní charakteristiku člověka, který se narodil v odpovídající době. Dokonce i zeměpisná poloha vedla u stromů a lidí ke značně podobným změnám základních vlastností (Ludwig, 2001).

 

Chcete vědět, v jakém "stromu" jste narozeni? Zvolte si svůj strom podle data narození.

 

Jana Čižmářová: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku; 2004 

Petr Hora: Toulky českou minulostí I.; 2002

Carla Ludwig: Druidský horoskop; 2001 

Michael Vescoli: Keltský stromový kalendář: o lidech, času a stromech; 2007

Jan Filip: Keltská civilisace a její dědictví; 1959

 

1) Kresby: Keltské artefatky, Petra Tomanová

2) Kresba: Keltové, Petra Tomanová

3) Dobová ilustrace z 19 století: Druidové, zdroj Wikipedie