Déšť neustává. Potok se rozvodnil a proudy vody berou z kopců kamení a písek. Ocelově šedé nebe křižují blesky a nad Bystřecem se ozvalo zlověstné dunění a praskání. Část svahu se utrhla a obrovská masa bahna, balvanů a větví se valila do údolí. Smetla vše, co jí stálo v cestě. Včetně dvou usedlostí, které stály právě zde, pod vašima nohama, pohřbené pod dvoumetrovou masou naplavenin.
Když v polovině 13. století zakládali osadníci Bystřec, netušili, co neopatrné vyklučení kopců způsobí. Prakticky okamžitě po odlesnění se do svahů zakousla půdní eroze. Voda během dešťů a při jarním tání nejprve splachovala ornici, postupně písek a kamení. Situaci navíc zhoršovalo jílové podloží, které bránilo vsakování vody. Zhruba 20 – 30 let po založení Bystřece došlo k příhodě popsané v úvodu. Usedlosti, které pohromě unikly, byly postupně opuštěny a přesunuty na jižní stranu údolí.
Krajina jako modelína
Příklad Bystřece názorně ukazuje souvislost mezi odlesněním a vznikem (svahových) povodní. Eroze se výrazně podepsala na tváři krajiny. Vznikaly strže, okraje údolí lemovaly náplavové kužele, změnila se o podoba samotného údolí.
Strže a údolí vytvořená erozí 
Strže do krajiny „vykousla“ proudící voda. Nejprve šlo jen o krátké a mělké rýhy o hloubce do 1 metru a délce 10 – 15 metrů. Směrem k jihovýchodu se postupně prodlužují na 50 – 100 metrů a jejich se pohybujeme mezi 4 až 6 metry. Dna strží jsou úzká a kromě balvanů a kamenité suti se v nich nevyskytují žádné sedimenty. Jejich průběh není přímočarý, ale zvlněný. Strže jsou výsledek povrchového, plošného odtoku dešťových srážek (tento způsob odtoku označovaný také jako svahová povodeň). Údolí již v době kolonizace ve 13. století existovala, po odlesnění se však změnila. Došlo k prohloubení údolí o 2 – 3 metry a jejich závěry se posunuly více za okraj planiny.
Náplavové kužele
Zajímavým pozorovatelným svědkem tehdejších dějů jsou také tzv. náplavové kužele. Tvořily je naplaveniny (písek, kamínky, hlína), které voda spláchla z erozních strží. Vznikaly pravděpodobně postupně, během každého většího deště či tání sněhu. Kužele (mocné místy jen desítky centimetrů, jindy až dva metry) vytvořily na severní straně údolí ploché vějíře sahající od dnešního kraje lesa až téměř k potoku Rakovci. Mají podobu terénních vln, které nejlépe vyniknou na podzim, a při ranním a večerním osvětlení (Belcredi, 2006). Za náplavovými kužely
Bystřece vás dovede dovede i naše geokeška.
Valíme proti povodni
Neblahé události přiměly obyvatele Bystřece k vybudování ochranného valu, který měl zabránit pronikání vodních přívalů do vsi. Val byl obrácen proti korytu údolí, napříč k jeho směru. Vybudování ochranného valu a odklonění vodního koryta představuje naprosto jedinečný historický doklad budování protipovodňových opatření na území ČR a významnou historickou památku. Val měl tři strany a byl dvakrát pravoúhle lomený s dopředu vysunutým čelem. Jeho účinnost dokládala dvoumetrová akumulace hrubě písčitého nánosu přiléhající zvnějšku, ze směru od koryta potoka. Z ochranného valu se dochovalo pouze jeho západní rameno. Vydat se za ním můžete s naší geokeškou.
Zdroje
Ludvík Belcredi: Bystřec – O založení, životě a zániku středověké vsi ; 2006
Obrazová dokumentace
1) Kresba: Bystřec - ilustrace domu zasypaného svahovou povodní, Petra Tomanová
2) Kresba: Svahová povodeň, Petra Tomanová
3) Kresba: Povodňový val v Bystřeci, Petra Tomanová